Co vše má obsahovat kniha života?

Aneb jak jí pro přijaté dítě tvořit s láskou a citlivostí k jeho jedinečnému příběhu.

Téma knihy života jsme důkladně probírali na přípravných kurzech, které jsou nedílnou součástí adopčního procesu. Už tehdy mě to velmi oslovilo. Dnes se s vámi chci podělit o své poznatky a zkušenosti a také nabídnout pár praktických tipů, které vám mohou pomoci, pokud se na cestu adopce vydáváte.

Z různých stran jsem se ale dozvěděla, že ne každý se během příprav dostane k tomuto tématu do větší hloubky. A přitom jde o něco, co může mít pro přijaté dítě zásadní význam především k rozvoji jeho zdravé identity. Právě proto bych se chtěla zastavit a přiblížit vám, proč je kniha života tak důležitá, jak ji pojmout a čím může obohatit jak dítě, tak celou vaši rodinu.

Kniha života je nástroj, jak pomoci dítěti zpracovat jeho osobní příběh do srozumitelné a uchopitelné formy. Mluvíme o dětech, které ztratily to nejcennější – své biologické rodiče. Děti, které zažily trauma, primární zranění, a to často hned na samém začátku života. Opustila je maminka, u níž strávily devět měsíců pod srdcem. Tato ztráta je hluboká, i když ji dítě ještě neumí pojmenovat.

Kniha života pomáhá tuto bolestnou minulost zpracovat, dát jí místo a smysl. Zároveň nabízí prostor, kam může dítě bezpečně ukládat vzpomínky a důležité události svého života. Je to způsob, jak ho ukotvit, posílit jeho identitu a podpořit proces uzdravování.

Nejčastěji se kniha života předává od pěstounů, kteří s jejím vytvářením začali a nová rodina v ní pokračuje. Pokud ale žádná taková kniha neexistuje, je důležité, abychom ji vytvořili my sami jako adoptivní rodiče. Nikdy není pozdě začít.

Co by měla kniha života obsahovat?

Kniha života je jedinečná – stejně jako příběh každého dítěte. Může mít různou podobu: sešit, fotoknihu, scrapbook, krabici vzpomínek nebo digitální verzi. Důležité je, aby byla tvořena s láskou, pravdivě a citlivě. Zde je několik základních prvků, které do ní můžete zahrnout:

• Fotografie dítěte – kde a kdy se narodilo, první momenty, první vzpomínky.

• Fotografie biologických rodičů – pokud jsou k dispozici. Pokud nejsou, můžeme je nakreslit nebo jinak symbolicky ztvárnit.

• Fotografie pěstounů – jejich důležité vzpomínky, momenty péče, příběhy, které mohou dítěti pomoci pochopit tuto etapu života.

• Důležité dokumenty – kopie rodného listu, rozhodnutí o svěření do pěstounské péče, adopční rozhodnutí a další klíčové právní milníky.

• První úspěchy – první zoubek, první slova, kdy začalo sedět, mluvit a chodit.

• Fotografie adoptivní rodiny – nové začátky, společné chvíle, první dny v nové rodině.

Kniha, ke které se může vracet

Kniha života zůstává dítěti stále nablízku. Může se k ní kdykoliv vrátit  v časech, kdy něco potřebuje pochopit, znovu prožít nebo si připomenout. Je jen na něm, komu ji ukáže a kdy. Kniha se stává jeho osobním pokladem, který roste spolu s ním.

Společně s dítětem ji průběžně doplňujeme. Ptáme se, co by ho ještě zajímalo, co by chtělo vědět, jaké vzpomínky by do knihy chtělo přidat. Hledáme odpovědi, zjišťujeme nové informace a přitom spolu trávíme důležitý čas, který podporuje vztah i vzájemnou důvěru.

Při vytváření knihy života je dobré využívat co nejvíce hravých a tvořivých technik – aby proces nebyl jen o vzpomínkách, ale i o radosti. Děti si často vytvoří k takové knize silný pozitivní vztah, pokud je tvorba baví a mají pocit, že kniha opravdu patří jen jim. Můžeme lepit fotografie, kreslit, vystřihovat, psát příběhy, vkládat dopisy nebo sbírat drobnosti z míst, kde dítě žilo třeba i vyprávění lidí, kteří ho na jeho cestě doprovázeli, byť třeba jen krátce.

Když příběh dává smysl

Díky knize života může dítě svou minulost uchopit jako smysluplný celek. Pomáhá mu pochopit, že to, co zažilo, je součástí jeho příběhu a že tento příběh má hodnotu. To je základ pro zdravé sebevědomí, pozitivní vztah k sobě samému i k druhým lidem.

Kniha života není jen sbírkou informací. Je to most. Je to léčení. Je to způsob, jak dát lásku i tam, kde kdysi byla bolest.

Kufřík vzpomínek

Vedle knihy života může být cenným doplňkem i takzvaný kufřík vzpomínek. Ten si některá miminka odnášejí už z porodnice. Zdravotní sestřičky do něj často vkládají drobné památky, jako je otisk nožičky, kartička se jménem, datem, časem a místem narození nebo první čepička.

Kufřík obvykle obsahuje i další milé drobnosti – třeba náramek z porodnice, přání nebo drobný dárek. Pro děti, které takový kufřík nedostaly, ho můžeme s láskou vytvořit sami. Je to krásná příležitost, jak do něj postupně vkládat věci, které nám přijdou důležité nebo symbolické – první body, dudlík, oblíbenou hračku, obálku s dopisem, fotografii, kresbu, první výtvor nebo i uschovaný pramínek vlasů. Pro ještě větší inspiraci si přečtěte článek, který o nás publikoval projekt: Život v kufříku tady: 

Každý předmět má svůj příběh. A právě tím dáváme dítěti najevo, že jeho život má hodnotu od samého začátku. Kufřík i kniha života spolu vytvářejí bezpečný prostor, kam se může dítě opakovaně vracet, když bude hledat odpovědi, jistotu nebo vzpomínky.

Rodinné album – naše společná cesta

Dovolím si vás inspirovat ještě jedním nápadem, který se u nás velmi osvědčil a tím je tvorba rodinného alba. Už od začátku naší adopční cesty jsem si zaznamenávala důležité okamžiky, které pro mě měly hluboký význam. Například:

• jak jsme se těšili na příchod naší holčičky,

• jak jsme zařizovali pokojíček,

• co všechno jsme dělali před jejím příchodem,

• kdy jsme koupili první výbavičku, postýlku, hračky,

• samozřejmě kdy nám zazvonil kouzelný telefon,

• a taky první dojemné chvíle, kdy jsme se poprvé viděli…

Věřím, že právě toto rodinné album nám pomáhá lépe pochopit náš příběh. Příběh o tom, jak si k nám naše holčička našla cestu. Je to i můj způsob, jak zachytit každodenní zázraky a drobnosti, které se v běžném shonu snadno ztratí. Postupně v něm pokračuji a s tvorbou mi velmi pomáhají a inspirují mě milníkové kartičky, které jsem začala tvořit ještě v období čekání, když jsme každý den s napětím vyhlíželi ten telefonát, který nám změnil život. Kartičky dávají albu strukturu, nápady a často mi i připomenou okamžiky, které bych jinak možná přehlédla.

Pokud vás tento nápad oslovil, podívejte se na můj výběr tady. 

Závěrem – i nedokonalý příběh má svou hodnotu

Možná máte obavy, že neznáte všechny detaily z minulosti vašeho dítěte. Možná nemáte dost fotek, informací, nebo si nejste jistí, jak knihu života pojmout. Ale věřte, že i nedokonalý příběh je pořád příběhem a hlavně: je to příběh, který má pro dítě hluboký smysl.

Dětem nejde o úplnost, ale o pravdivost, lásku a snahu. I když některé kapitoly zůstávají prázdné, to, že je s nimi procházíte společně, je mnohem důležitější než dokonalost. Vytvářením knihy života, rodinného alba nebo kufříku vzpomínek dáváme dítěti zprávu: „Tvůj příběh je důležitý. Ty jsi důležitý. Patříš k nám.“

Nebojte se tvořit, hledat, domýšlet, vzpomínat, ptát se a hlavně být u toho srdcem. Tato cesta je hezčí, než se může na začátku zdát. A věřte, že pro vaše dítě bude mít hodnotu, která přetrvá celý život.

Nejste na to sama

Pokud právě stojíte na začátku adopční cesty, nebo už touto cestou kráčíte, vězte, že v tom nejste sama. 💛 S láskou podporuji ženy, které se rozhodly otevřít srdce přijatému dítěti, neboť mé vlastní zkušenosti společně s odborným výcvikem mi pomáhají lépe se naladit a skutečně porozumět každé z vás. Ať už potřebujete naslouchání, povzbuzení nebo inspiraci – jsem tu pro vás. Napište mi, budu ráda, když se propojíme.